A život běží dál
Interpret/autor: W. Daněk
G Ami
1. Když jsem byl mladší, šel jsem vysokou trávou
D G
betonem dálnic, do šarlatovejch stuh.
Ami
Teď každý ráno, umírá sen s mou slávou
D G
a zůstává nezaplacenej dluh
G C G
Ref.: A život běží dál, jako bílej kůň
Ami D G
a zastaví jenom jedenkrát
C G
když jsem s ní stál, měla oči jak tůň
Ami D G
a já se smál a měl jsem ji rád
2. Míval jsem kůži spálenou sluncem pouští
ve vlasech chmíří déšť a barvy duh
a cesty zpátky zmizely někde v houští
těžko se smířím s tím, že už nejsem dobrodruh
Ref: 2x
Ariel
Interpret/autor: Wabi Daněk / Ladislav Kučera
Capo IV.
Ami Emi Ami Emi Ami
1. Moje trenýrky pere Ariel, řek' Pepa a k pasu sáh',
C G Ami G Ami
[: pak gatě stáh' a prádla běl zářila v temnotách. :]
2. On veliký prachy si vydělal, kde my máme na to brát,
[: tak jsme ho zbili, jak si přál, ať má Ariel co prát. :]
A D A F#mi E A
R: Celej den a celou noc buben se v pračce kejvá,
D A F#mi E A
chceš to znát, jak prádlo prát - už jenom Ariel zbejvá,
D A F#mi E A
prádlo je žlutý víc a víc, na ženu přichází krize,
D A F#mi E A
řve: krucifix, to ten blbej Tix, podejte mi Weisser Riese.
2. Nám došlo to všechno teprve, když do dveří druhej den
[: vlez' Pepa s frňákem od krve, ale v prádle bílém jak len. :]
R: Celej den a celou noc buben se v pračce kejvá,
chceš to znát, jak prádlo prát - už jenom Vizír ti zbejvá,
prádlo je žlutý víc a víc, na ženu přichází krize,
řve: krucifix, to ten blbej Tix, podejte mi nový Palmex.
Ami E Ami
*: Hop trop, Procter Gamble ...
Bílá vrána
Interpret/autor: Wabi Daněk
G C G
1. Prochází se každý ráno po náměstí s láhví poloprázdnou,
C G
v podkasané košili a kalhotách, co nemaj' dávno břink,
Hmi C G
věší slova na háček, čeká, jestli lidi neuváznou,
Ami F G
a ti spěchají dál a říkají, že je to blázen, lump a flink.
2. Vídávám ho odpoledne vysedávat v parku u nádraží,
vede řeči s přáteli a z pytlíku jim sype ptačí zob,
na nikoho neštěká, neplivá a nohy nepodráží,
a přesto spousta lidí říká: kdyby tak chtěl zmizet beze stop.
D C G C G
R: Dávno je zná: lidi normální, co život morální
D
vedou, když je někdo vidí,
C D G C Ami D
dávno už zná všechny urážky, co od těch černejch sklidí
G
bílá vrána.
3. Má kapsy plný otázek a odpovědí na to, co nás trápí,
vypadají bláznivě, když člověk pluje plnou parou vpřed,
takže nikdo neposlouchá, pokud se sám zrovna nepotápí,
propadaje ke dnu teprv poznává, zač stál ten jeho svět.
R: Poznává sám lidi normální, co život morální
vedou, když je někdo vidí,
poznává sám všechny urážky, co od těch černejch sklidí
bílá vrána ...
Bitva u New Orleansu
Interpret/autor: Wabi Daněk
C F
1. Tak co se dělo v roce třináctým,
G C
dvacátýho dubna, to já sakra dobře vím,
F
kromě krve tekla taky whisky, rum a gin,
G C
tam u Mississippi, kde stál starej New Orleans.
C
R: Britskej sbor, co v Jacksonu se válí,
G C
prej nám teď ukáže muziku,
jen to zkusil, my už jsme ho hnali
G C
starou Mississippi rovnou dolů k Mexiku.
2. Vpředu jede ňákej generál,
vypadá jak bečka piva, fousy jako král,
ten si jistě, když jde večer spát,
musí ty svý fousy vždycky do futrálu dát.
R:
3. Volá 'levá-dva, a vyrovnejte řady',
rovná rudokabátníky pěkně do šiku,
tak je pošlem, když je máme tady,
starou Mississippi rovnou dolů k Mexiku.
R:
4. Teď vidím Angličany pěkně zezadu,
to mi, zdá se, spraví aspoň trochu náladu,
generál už svýho koně těžko zastaví,
snad mu tahle lekce trochu mravy napraví.
R: Volá 'levá-dva' a poklusem se valí,
počkej na mě aspoň chvíli, ty můj Šemíku,
potom upad', my jsme ho zajali,
teď už měsíc sedí v New Orleansu v ajnclíku.
R:
Boty
Interpret/autor: Wabi Daněk
G C G
1. Od hodný tety před mnoha lety
Emi C Hmi D
dostal jsem boty z pravé kůže,
Hmi C G
hebký jak z mechu a pevný jak z plechu
Emi C D G
a lehký jak lísteček planý růže.
2. Vykročil jsem v nich do nový éry,
zahodil škrpály z minulých let,
s rozletem orla či helikoptéry
šel jsem v těch botách dobývat svět.
3. Prošel jsem v botách doly i hory,
nejprve v zástupu, ale pak raději sám,
ve světě letěly novější vzory,
já ale byl rád, že aspoň nějaké mám.
4. Pak ale levá mě začala tlačit,
otlak už nějakou dobu vznikal,
přemejšlel jsem, jak to zaonačit,
a pak jsem navštívil obuvníka.
5. Obuvník čile si nasadil brýle,
studoval bedlivě moji nohu,
uběhla chvíle, pak usmál se mile
a povídá: s tímhle ti nepomohu.
6. Podle všech norem a zažitých forem
ty boty nemají nejmenší kaz,
houf jeho učňů mi poradil sborem:
jdi správným směrem, a pošlapeš snáz.
7. Povídám: chlapi, tož kdo myslí hlavou,
ten boty na míru nohou šije,
nakopali mi levou i pravou,
a tak jsem nechal tý anarchie.
8. Jak hrabě Peyrac pajdám se světem
a říkám si: ševče, polib mi šos,
až se dopajdám domů, tak poradím dětem:
než v botách, co tlačí, bude lépe jít bos.
Brouk
Interpret/autor: Wabi Daněk
Ami Ami/G Ami/F# Ami/F E Ami E
1. Ležím v trávě, píseň v hlavě, po nose mi leze brouk,
Ami Ami/G Ami/F# Ami/F E Ami
lechtá velmi naléhavě, což abych ho sfouk',
Dmi Dmi/C G/H G C E
vdechnu, co mi plíce stačí, fouknu ze všech sil,
Ami Ami/G Ami/F# Ami/F E Ami
brouk je v trapu, píseň taky, jenom příběh zbyl o tom, že:
2. Ležím v trávě, píseň v hlavě, po nose mi leze brouk,
lechtá velmi naléhavě, což abych ho sfouk',
vdechnu, co mi síly stačí, fouknu z plných plic,
brouk je v trapu, píseň taky, nezbylo mi nic.
Čím větší bloud, tím tvrdší pád
Interpret/autor: Wabi Daněk / Kris Kristofferson
C E Ami F
1. Hej, řekni mi, jak se smířit s tvojí novou hrou,
C G C G
hej, co není fér, nechci hrát,
C E Ami F
do misek váhy skládám vinu svou i tvou,
C G C
čím větší bloud, tím tvrdší pád.
2. Jako dřív dál si lítám, věřím iluzím,
že všechno má smysl, cíl a řád,
co oči neuhlídaj', hlavu nemrzí,
čím větší bloud, tím tvrdší pád.
G C F C
R: Někde ve tvé budoucnosti velký bílý dům,
F Emi G
čti si, co ti na zeď zkoušel psát
C E Ami F
chlap, co se nevyhýbal pošetilým snům:
C G C
čím větší bloud, tím tvrdší pád.
R: Až se jednou postavíš na roztančený svět
a neuslyšíš "jistě", samé "snad",
hej, mysli na blázna, který hledal větu vět:
čím větší bloud, tím tvrdší pád,
C E Ami F
mysli na blázna, který našel větu vět:
C G C
čím větší bloud, tím tvrdší pád ...
Cingylingybom
Interpret/autor: Wabi Daněk
Ami E7 Ami E7 Ami
1. Mal som dievča z Popradu, cingylingybom,
E7 Ami E7 Ami
bol som jej len po bradu, cingylingybom,
C G7 C G E7
[: keď som ju chcel pobozkať, cingylingybom-bom-bom,
Ami E7 Ami E7 Ami
na schode som musel stáť, cingylingybom. :]
2. Mal som dievča zo Spiša, cingylingybom,
ta bola ešte vyššia, cingylingybom,
[: keď som ju chcel pobozkať, cingylingybom-bom-bom,
na stole som musel stáť, cingylingybom. :]
3. Ej, mám dievča z Oravy, cingylingybom,
neide mi do hlavy, cingylingybom:
[: ako ju mám pobozkať, cingylingybom-bom-bom,
keď tu nie sú žeriavy, cingylingybom? :]
Co dál, brácho
Interpret/autor: Wabi Daněk
Capo II.
G Emi C G
1. Kam se schováš, brácho, kam hlavu dáš,
C G C G
až vítr a déšť, ty kapky ledový,
Hmi D
ti na ramenou začnou tančit čardáš,
C G
kam hlavu dáš, hm, kam ji dáš?
C D G Emi
R: U dobrejch lidí vždycky najdu jídla plnej stůl
G Emi
nebo aspoň chléb a sůl,
C D
postel nebo kousek místa někde v podkroví,
C D G Emi
u dobrejch lidí vždycky najdu slovo vlídný,
G Emi
tam přečkám zlý dny,
C D
jó, tak mi brácha na otázku odpoví,
C G
on to ví, hm, on to ví.
2. Kam se schováš, brácho, kam hlavu dáš,
až dusno a prach, to slunko srpnový
ti na ramena padne jako těžkej mrak,
co, brácho, pak, hm, co pak?
R:
3. Kam se schováš, brácho, kam hlavu dáš,
až zásluhou aut a tuzexovejch kont
ti všichni dobří lidi zmiznou jako dým,
co, brácho, s tím, hm, co s tím?
R: Dobrý lidi nejsou pára, tomu nevěřím,
že zmiznou jako dým,
že peníze je v darebáky promění,
a kdyby jednou snad, tak radši prášky pro spaní,
sladký dřímání
spánek beze snů dva metry pod zemí,
bez snění, hm ...
Co z lásky máš
Interpret/autor: W. Daněk
C
G C G C-G
1. Tak teď už víš co z lásky máš, tak teď už víš co z lásky máš
C Ami D G C
nejsi moje poslední, ač o tom sníš, co z lásky máš to teď už víš
2. Já jedu zase o kus dál, já jedu zase o kus dál
na toulání na to jsem král, to jediný, to jediný jsem vždycky znal
3. Na věrný lásky nejsem typ, na věrný lásky nejsem typ
tak nebuď smutná bude líp, zas bude líp, na věrný lásky nejsem typ
4. Já jedu zase o kus dál, já jedu zase o kus dál
na toulání na to jsem král, to jediný, to jediný jsem vždycky znal
5. Tak teď už víš co z lásky máš, tak teď už víš co z lásky máš
nejsi moje poslední, ač o tom sníš, co z lásky máš to teď už víš
Dawson
(Rosa - Wabi Daněk)
Ami C
O Dawsonu se u ohňů snad stovky písní zpívá,
Ami G Ami
o zlatě a drsnejch chlapech spousty slok já znám.
C
Prej: ,,Dawson na nás kývá, ještě dvacet mil nám zbývá.“
Ami G Ami
To každej stokrát slyšel, každej zná to nejlíp sám.
Ami C
R: Zpívej dál, o místě jménem Dawson,
Ami G Ami
zpívej dál, ať každej o něm ví.
C
vítr vál tam od Punta Arenas,
Ami G Ami
víru nes´, ten vítr ledový.
Ten ostrov, o němž budu zpívat, nese stejný jméno,
O zlato tam nejde, ve hře je tam mnohem víc.
Lesklý hlavně řídí hru o životy lidí,
Kteří kromě víry nemaj´ v rukou vůbec nic.
R:
Na míle se tomu místu vyhejbaj´ i ptáci,
Kteří nemaj´ rádi dráty ostnatý a rezavý.
Ve stínu strážných věží se snad stovky ostnů ježí,
Jsou blázni ti, co věří, že tím vítr zastaví.
R:
O Dawsnonu tam na Youkonu všechno už se řeklo,
O tom druhym vim jen, co mi vítr povídal.
Je prej skalnatej a pustej, takže připomíná peklo,
A co jsem o něm slyšel, to dávám zase dál.
R:
Dívce v mercedesu
Interpret/autor: Wabi Daněk
D G
1. Po zádech mi stéká déšť
D G D G D G
a ty si suchá, dívko v mercedesu,
D G
je pátek večer, nejraději
D G D G D G
bych zalez' někam, kde je suchá zem,
C G D
tak ze silnice zahnu někam k lesu
G A D G D G
a ty máš, co jsi chtěla, čert tě vem.
2. Ten pán, co drží drahej volant,
to je šance, dívko v mercedesu,
má zlatej prsten, zlatý srdce,
zlatý zuby, prostě zlatej chlap,
já mám jen to, co na zádech si nesu,
a ty máš, co jsi chtěla, tak se trap.
Ami7 D
R: Před chvílí svět byl jenom náš,
Ami7 D
ty kytky stále ještě kvetou,
Ami7 D G
co u silnic jsme občas nacházeli,
Emi7 A
když hledali jsme spolu vrátka,
Emi7 A D G D G
jimiž pátky jdou do nedělí.
3. Ta vůně ohňů ve vlasech,
ta nevyvane, dívko v mercedesu,
to nepřerazej' drahý šminky
ani parfém Chanel číslo pět,
od longdrinků a nablejskanejch plesů
tě za pár tejdnů vrátí zase zpět.
4. Až poznáš, co jsi vlastně chtěla,
vem si rtěnku, dívko v mercedesu,
slova dlouho nehledej
a na dlaň levý ruky začni psát,
ten dopis potom pošli na adresu:
patník u cesty číslo padesát.
R: Pak bude svět zas jenom náš,
vždyť ty kytky stále ještě kvetou,
co u silnic jsme spolu nacházeli,
a vím, že jednou najdem vrátka,
jimiž pátky jdou do nedělí.
Fotky
Interpret/autor: Wabi Daněk
G Gmaj7
1. Včera uklízel jsem ve skříni,
G6 Gmaj7 D7
a když jsem chumáč prachu ze dna zvedal,
znenadání našel jsem
G
ten sešit, co jsem kdysi marně hledal,
Gmaj7
měl desky z kůže králičí
G6 Gmaj7 D7
a místy se už moli do něj dali,
však slabou vůni jehličí,
G
tu ani moli z něj už nedostali.
2. Tak sedl jsem si do křesla
a prolistoval sešit jedním dechem,
co stránka - kousek víkendu
vystřiženej aparátem s měchem,
pár fotek party drsňáků,
co nevědí a zatím jenom tuší
a pod krempama širáků
jim odhodlaně odstávají uši.
C Hmi Ami
R: Těm fotkám nijak neuškodil čas,
C D G
čas inkasovat chodil kolem nás.
3. Jak listoval jsem stránkami
a v duchu zase šlapal suchou trávu,
nějakej bacil toulavej
si na svý poutí našel moji hlavu,
tak dal jsem sešit do kapsy
a starou tornu na záda si hodil
a vydal jsem se přes lesy
tam, kam jsem kdysi s touhle partou chodil.
4. Pak jsem se toulal z místa na místo
a přirovnával je k těm starým fotkám
a cestu střídal za cestou
a čekal, že je na jedný zas potkám,
zase to nekonečný bloumání
a stovky otázek a odpovědí
a slunce skloní hlavu do strání
a stráně budou mít zas barvu mědi.
R:
5. Já coural mezi skalami
a tušil, že co hledám, už tu není,
Tom občas píše z Panamy
a Danny, ten se dneska znovu žení,
i ostatní už sebral čas
a jako voda obrousil jim hrany
a z velikánských balvanů
na drobný písek semlel všechny plány.
6. Pak vařil jsem si snídani
a ze sešitu přikládal jsem listy,
skončilo mý hledání,
zejtra do něj vlepím zase čistý,
teď šlapu dolů k nádraží
a lidi kolem slepí jsou a hluší,
neslyší mý zpívání
a nevidí, že odstávaj' mi uši.
R:
Fram
Interpret/autor: Wabi Daněk
Emi A
1. Zas mě to táhne o kus dál, zas nemám doma nikde stání,
Ami H7 Emi
desítky důvodů si sháním, už abych na cestu se dal.
2. Pelikán křídly zamával, vítr je příhodný a stálý,
za námi slunce mosty pálí, tak proč bych ještě vyčkával.
Emi Hmi
R: Klenotník měsíc zavřel krám, z výkladu svoje šperky sklízí,
Ami Hmi Ami H7
obrysy domů v dálce mizí, tak naposled ti zamávám
Emi
z paluby lodi jménem Fram.
3. Dávno už vyvětral se dým mých věčných cigaret a dýmek,
ty žiješ jenom ze vzpomínek, a já se stále nevracím.
4. Námořní mapy pokryl prach, mé knihy nikdo neutírá,
nevíš, zda právě neumírám tam někde na ledových krách.
R: Klenotník měsíc zavřel krám, z výkladu svoje šperky sbírá,
chlap jen tak lehce neumírá, na modré lodi jménem Fram
tě za pár roků vyhledám.
Hejkal
Interpret/autor: Wabi Daněk
Ami
1. Divnej jekot po lesích se prohání,
Dmi Ami F E
až v žilách tuhne krev a zuby cvakaj' SOS,
Ami
utichá až u potoka pod strání,
Dmi Ami E Ami
jó, takovýhle řvaní by nesnes' ani pes.
Dmi Ami Dmi Ami
Žhavý rudý oči a drápy krvavý,
F E
kosti chřestěj' v rytmu kastanět,
Dmi Ami Dmi Ami
strašidelný vytí a skřeky chraplavý,
F E Ami
tak to je hejkal, na to vemte jed.
C F C
R: U nás hej, hej, hejkal straší v lese,
D7 G
jen ten, kdo něco snese, tam může v noci jít,
C F C
jeho hej, hej, hejkání se nese,
F C F C
každej se strachy třese, k ohni nesesedneme se,
F C G C E
neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt.
2. Kdo z vás tady na hejkaly nevěří,
ten může u nás přespat, až se zastaví,
nevystrčí špičku nosu ze dveří
a bude jásat, že se dožil rána ve zdraví.
Jenom kalný oči a rysy ztrhané,
kalhoty si bude muset prát,
a děs a hrůza v hlase, jó, to mu zůstane,
až koktavě bude povídat, že:
F C G C
R: + neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt, hej!
Helou, lidé
Interpret/autor: Wabi Daněk / John Prine
G C D
1. S Livií slušně jsme si žili,
G C D
měli jsme v městě malej byt,
Hmi C
to bylo dřív, než děti odrostly
G D
a chtěly odejít a začít po svém žít.
2. Joan a Linda žijou v Omaze,
z Joa je roztoulanej rváč,
Davyho nám vzala Korea,
dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč.
Dmi7 G
R: Stářím stromy sílí
Dmi7 G
a staré řeky mají širší proud,
Hmi C
nám lidem roste samota,
G D G C D G C D
čekání na dvě slova: helou, lidé, helou.
3. S ženou už není o čem povídat,
sedí a vidí jen svůj svět,
a všechny novinky, co zestárly,
omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět.
4. Dnes ráno zvonil u mě telefon,
volal můj dávnej kámoš Fitz
a hned se ptal, co prej je novýho,
povídám: vlastně nic, co jsem měl taky říct?
R:
5. Až jednou půjdeš touhle ulicí
a potkáš smutných očí pár,
hm, netvař se, že ti to nepřijde,
řekni: dobrý den, helou, lidé, helou ...
Hudsonský šífy
Interpret/autor: Wabi Daněk
Ami C
1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený
G Ami
jako já, jó, jako já,
G
kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený,
Ami G Ami G G# Ami
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
F Ami
R: Ahoj, páru tam hoď,
G Ami
ať do pekla se dříve dohrabem,
G G# Ami G G# Ami
johoho, johoho.
3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
R:
5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
G G# A
R: + johoho ...
Jak léta jdou
Interpret/autor: Wabi Daněk
Emi A7 D
1. Jak léta jdou, radši se nevohlížej,
Emi D#dim Emi
cos' komu dal a co teď z toho máš,
Edim D Hmi
ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš,
Emi (A7) A7(D)
zas někam jdou, sám nevíš, kam.
2. Zem nad hlavou a nebe pod nohama,
jak pavouk síť své cesty proplítáš,
jdeš rovinou, myšlenky za horama,
a pak jsi tam a dál se dáš.
3. Déšť v korunách se s listím rozpovídal,
pochopit svět, jó, co bys za to dal,
hledáš ten klíč, co vše by otevíral,
klíč ke štěstí, svůj malý grál.
4. Až pochopíš a necháš účtování,
cos' komu dal a co teď z toho máš,
vezmeš svůj plášť a dáš se rosou ranní
dál jednou z cest, vždyť už to znáš.
Jak mlýn se točí svět (Simple Twist of Fate)
Interpret/autor: Druhá tráva /Bob Dylan, Wabi Daněk
A
Seděli v parku, ona a on,
Amaj7
slunce už haslo jak lapión.
A7
Pohlédla na něj a sladký zvon
D
až v kostech cítil znít.
Dmi
Měl rovnou odejít
A D
sám a někdy zpět,
A E7 A
vědět, že jak mlýn se točí svět.
Okolo řeky šli pak dál,
ten zmatek v srdci já dávno znal,
na konci neon zablikal,
to nápis hotel zval.
Žár noci do nich vpad
tak jako do žil jed,
věděl, že jak mlýn se točí svět.
Odešla od něj, ještě spal,
a někde v dálce saxík hrál,
u brány slepec děkoval
za minci vhozenou.
Šla s hlavou schýlenou,
snad jako naposled,
neví, že jak mlýn se točí svět.
Probudil se a vedle sáh,
jen otisk těla v přinách,
tak jenom rukou lehce mách
a nechal všechno být.
Ale ztratil se jeho klid tak jako s jarem led,
jen tím, že jak mlýn se točí svět.
Hodiny v srdci tikají,
když na všech místech hledá ji.
Možná se ještě setkají
a on jí řekne co říct chtěl.
To co dřív neuměl jí poví hned,
ať ví, že jak mlýn se točí svět.
Přátelé tvrdí, že jsem bloud,
když během světa zkouším hnout.
Tu a tam křídla rozepnout,
to ale hodně znamená.
Byla s jarem zrozená, já až za pár let,
teď vím, že jak mlýn se točí svět.
Když jsem odcházel
Interpret/autor: Wabi Daněk / Prokop Šedivý
G D
1. [: Když jsem odcházel, muzika hrála, :]
G C D G
[: moje znejmilejší, moje znejmilejší
Emi G D G
z okna koukala, z okna koukala. :]
2. [: Nekoukej z okna, pojď radši se mnou, :]
[: a já tobě koupím, a já tobě koupím
sukni zelenou, sukni zelenou. :]
3. [: Sukni zelenou, ne tuze dlouhou, :]
[: abysi ty mohla, abysi ty mohla
vandrovat se mnou, vandrovat se mnou. :]
4. [: Povandrujeme přes hory-doly :]
[: a ty černý lesy, a ty černý lesy -
- naše komory, naše komory. :]
5. [: Tráva zelená - naše peřina, :]
[: tam budeme spávat a se milovávat,
holka rozmilá, holka rozmilá. :]
Kluci to taky nemaj' lehký (Antiptáčata)
Interpret/autor: Wabi Daněk
A
1. Na kytaru hrála a zpívala moc krásně,
že prý holky těžší to maj',
já poslouchal a koukal a říkal si: no jasně,
je to krása, ještě mi hraj,
D
a na lásku jsem myslel a na podobný věci,
A
já v hudbě jako po vodě plul,
H7
a potom mi to došlo a já jsem zařval: kecy,
E
to, co zpíváš, pravdy je půl!
D7 A
R: Víš, mužský to taky nemaj' lehký,
H7 E
kříž je občas s holkama žít,
D7 A
víš, mužský to vážně nemaj' lehký,
H7 E A
spíš je to tak, že jsme si kvit.
2. Pak sbalili jsme bágly a vyrazili spolu
a táhli spolu hromadu let
a cejtili se vobčas na pomocnou školu,
to jak se s náma vobracel svět,
v týhle naší písni změnili jsme větu,
takže trochu jinak teď zní,
nehrajeme sami, šli jsme do duetu,
zpívá se mnou a já pak s ní, a vona zpívá:
R: Víš, mužský to vážně nemaj' lehký,
kříž je s náma holkama žít, a já na to:
víš, ale holky, ty to taky nemaj' lehký,
spíš je to tak, že jsme si kvit, a teď ten duet:
D7 A
víš, nikdo to vlastně nemá lehký,
H7 E A
víš, asi tak musí to být.
Křížová cesta
Interpret/autor: Wabi Daněk
E A
1. Tak už to máš, Johny, skoro odbytý,
H7 E
byl jsi blázen, to už dávno vím,
E7 F#
ve tvejch stopách leží čtyři zabitý,
H7 E
za pár dní ti funus vypraví.
C#mi Edim C#mi
R: Jenom provaz a pak pokřivenej kříž,
F# H7 E
sklenka ginu tvoje přání poslední,
C#mi Edim C#mi
já vím, že snad tomu vůbec nevěříš,
F# H7 E
tak se teda naposledy rozhlédni.
2. Tyhle čtyři kluky míval někdo rád,
bůh ví, jak se to mohlo stát,
byl jsi brácha, Johny, teď jsi desperát,
byl jsem brácha, Johny, teď jsem jenom kat.
R:
3. Ze všech cest ti zbejvá jen ta křížová,
kámoši tě po ní odnesou,
tak se koukej skrze okna mřížová,
jak tam dole poslední dny jdou.
R:
Lady Yesterday
Interpret/autor: W. Daněk
Předehra: FCG, FCG
G C
1. Kdybych si moh s každou spadlou hvězdou přát,
D G
když sklouzne dolů po nebeský tváři,
C
kdybych moh´ ještě smutný písně hrát
D G
o snech co mi zbyly na polštáři
C D G C D G
Ref.: Kdybych ti všechno dal a kdybych s tebou stál
Am D G
můžeš jaro zavolat, Lady "Yesterday"
C D G -FC D G
budem spolu zase spolu jako dřív, Lady mi "Yesterday"
C D G
budem spolu zase spolu jako dřív.
2. Láska je papírová loďka na moři
říkají že je láska jako odlesk v řece
vítr ji neodvál a v ohni neshoří
můžeš ji ztratit ale ona je tu přece
Ref.: 2x
Las Palmas
Interpret/autor: Wabi Daněk
A
1. Co jako kluk jsem dělat chtěl a dávno už jsem zapomněl
Hmi E A
a vzpomínka mě nijak nedojímá,
odplula dolů životem, jen touha stát se pilotem,
Hmi E A
ta zůstává, pořád ve mně dřímá,
Emi D
starostí každý den jak máku,
H E
jen občas večer sednu za pilotní páku,
A
vario až na doraz a věž mi přeje "zlomte vaz!",
Hmi E A
my stoupáme, až nýty lítaj' z draku.
2. Výška devět tři sta pět, kurs dvěstě dvaačtyřicet
a oči trochu z nevyspání pálí,
noc má barvu povidel, motory duní zpod křídel
a navigátor zvolna mapy balí,
asi to vážně taky sbalím,
hlava už nechce vládnout mým tělem rozespalým,
žádné trosky, žádný pláč, prostě jen vypnu počítač
[: a pak se klidně do postele svalím. :]
Loupeživej rytíř
Interpret/autor: W. Daněk
D G
1. Já loupeživej rytíř byl a zemřel jsem tak jak jsem žil
A G A D
hned bylo všechno modrý vod krve a tak jsem žil a zemřel poprvé
2. Král Václav ten se namích hned, když jsem mu jeho lásku sved
hned bylo všechno modrý vod krve a tak jsem žil a zemřel poprvé
G D
Ref.: Vína džbány a sličný panny a já na loutnu hrál
G A G A
já mám holt svý kanty a hrany a to nemá rád žádnej král
3. Králové se nedělí tak meč mou hlavu oddělil
hned bylo všecko modrý vod krve a když jsem já žil poprvé
4. A když jsem pak žil podruhý já pošťuchoval soudruhy
zas bylo všechno modrý vod krve jako když jsem žil poprvé
5. Až budu žít potřetí zas mi ňáký vtípky uletí
a bude všechno modrý vod krve jako když jsem žil poprvé
Ref.:
6. Já loupeživej rytíř byl a zamřel jsem tak jak jsem žil
/:hned bylo všechno modrý vod krve a tak jsem žil a zemřel poprvé:/
Mávej
Interpret/autor: Wabi Daněk
E E7
R: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen,
A E
nic nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej den,
H7 A E A E
tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.
A
1. Jó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám,
E
když prásknu do kočáru a rukou zamávám
H7
a cesta už mě zdraví a říká mi "těpic",
E H7 E
tak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc.
R:
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl
a na jazyku noty a pod pažema sůl
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj,
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj.
H7 A E A E
R: + tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem ...
Mírně rozhněvaný muž lehce středního věku
Interpret/autor: Wabi Daněk
G
1. Na tuhle píseň jsem se chystal dlouhé roky,
poctivě přemítal a těžce vážil slova,
Ami
pak všechno vyhodil a začal zase znova,
G
a jak čas ubíhal, tak přibývaly sloky
Ami C G
o dobách zápasů, žen s vlasy do pasu, výher i trapasů.
2. Jenomže život, mrcha, zavile se kření,
jedno jsi, hochu, zahnal, už tě druhé trápí,
tak, Stando, bouchni pěstí, jak to dělaj' chlapi,
i když si nemyslíš, že se tím něco změní,
jen srdce okřeje, člověk se zasměje a chvilku dobře je.
3. Sedávám v hospodě a slyším samé tlachy,
Daněk se odrodil, už nezpívá, co zpíval,
a vlastně žádnej z nich už není to, co býval,
desky maj' sice hezký, ale maj' z nich prachy,
a to se nesluší, duši to naruší a city vysuší.
4. A tak jdu na ryby a na vodu se dívám,
říkám si: proč by ses měl, hochu, pro to věšet,
co život rozcuchal, člověk neučeše,
po svém jsem vyrůstal a po svém taky zpívám
o cestách do mládí, kouzelném kapradí, o tom, že nevadí.
5. Tak jsem si řekl: synku, nač to v sobě tlumíš,
vždyť nejde o blbinku, jde o tvoji duši,
tak zpívej, ať to slyší každý, kdo má uši,
řvi jako o život a nejlíp, jak to umíš,
nehledej symboly, jdi třeba o holi, a snad to přebolí,
Ami C G
nehledej symboly, jdi třeba o holi, a už to nebolí ...
Miserable
Interpret/autor: Wabi Daněk (Rosa)
F G C F G C
R: Miserable, je to miserable, že nám pámbu vždycky vyžrat dá
F G C F
plnou hubou a velkou lžící každej trabl,
C F C F C F C
je to prostě miserable, tohle každej zná.
G C
1. Je to stejný, ajť jseš jinoch nebo kmet,
G C
ani fousy nejsou dobrej štít,
G C
buďsi silnej, stejně nevobrátíš svět,
F C F C
časy nevrátěj' se zpět, dvacet dva nebude pět,
G C
co nám zbejvá - jdem zas pít.
R:
2. Ať jseš dlaždič anebo třeba doktor práv,
tyhle trable, ty tě neminou,
jeden je blbej, druhej zase až moc zdráv,
pídíš se za příčinou, poznáš pravdu nevinnou,
je to lidský, tak se bav!
R:
3. Tak to koulej, jak ti osud poručí,
ber to s klidem, nebo budeš cvok,
každej trabl, co ti život doručí,
to je ke krchovu krok, tak ať pění zlatej mok,
snad nám zbejvá ještě lok.
F G C F G C
R: Miserable, je to miserable, že nám pámbu vždycky vyžrat dá
F G C F
plnou hubou a velkou lžící každej trabl,
C F C F C F C F
je to prostě miserable, je to prostě miserable,
C F C F C G C
je to prostě miserable, to každej zná.
Michelle
Interpret/autor: W. Daněk
G
1. Tuláci bídníci pijáci ze Saint Rochelle,
C
za pouhej frank by vám i příběh vyprávěli
D
o slepým básníkovi a krásné dívce Michelle
ani Mike Graham ho nedohraje celý
G
V krčmě na Saint Rochelle bývali často hosty
C
slepej básník zhnusenej společností
D
s kytarou v ruce a vlasy na ramena
G
a tichá krásná Michelle zdála se bejt němá
2. A básník říkal že prej má lidi rád
vyprávěl tam Marxe a víru v Krista snad
vyprávěl o Michelle jak hledí na neony
v ulicích Breselu, Paříže, Barcelony
Měl jenom kytaru a v prázdnejch kapsách hlad
a ke klášterům chodil polívku vyžebrat
pak se zas vrátil ke svojí dívce Michelle
do zakouřený krčmy na ulici Saint Rochelle
3. A jednou odešel, zmizel jak rosa v trávě
a já ho potkal pak v Hamburku na hřbitově
pohřbil tam svojí Michelle nad jejím hrobem stál
a v prázdných očích měl slzu a naposled jí hrál
C D -G C D G
Coda: má Michelle, má Michelle, Michelle, má malá Michelle, Michelle, Michelle
Morgan
Interpret/autor: Wabi Daněk
G C G C G
1. Odplouvám, a za mnou přístav hoří, lodi planou,
G C G C G
odplouvám, a ostrovy se noří do vln zpět,
C C/H D G
slzy jak smůla černý z plachet kanou,
C C/H D G
počítám svoje věrný - je jich pět.
2. Oceán, a jabloňový květ se na něm zmítá,
oceán - široširý svět, co málo znám,
kormidlo držím pevně, skoro svítá,
nebudu dávat levně to, co mám.
3. Pobřeží, a pošetilost, kterou dobře cítím,
pobřeží, a dívka, již jsem kdysi trochu znal,
olejem naplň lampy, ať mi svítí,
moře je plné útesů a skal,
Ami Hmi G
když nerozsvítíš, budu bloudit dál ...
Motoroví trampi
Interpret/autor: Wabi Daněk
C
1. Slunce vstává a já musím ven,
D7
ranní káva mi voní benzínem,
G C A7
do lesa se autem vydám s celou rodinou,
D7 G
ať nás naše vonné luhy v náruč přivinou.
2. Naložím jen věci nezbytný,
židle, stůl, nádobí nerozbitný,
tuzexový modrý křeslo nafukovací,
jež se jistě v kempu dočká mocných ovací.
3. Určitě se večer bude konat táborák,
proto nesmím zapomenout na tranzistorák,
neboť pivo nejlíp chutná v rytmu dechovky,
ať ho piješ z flašky nebo třeba z plechovky.
4. Na čundru na čerstvým luftu roste apetit,
proto nesmím zapomenout bednu konzerv vzít,
šampaňský a kaviár a taky sardinky,
chlebíčky jsou totiž chloubou naší maminky.
5. Ještě jednu velkou bombu propanbutanu,
by nám bylo večer pěkně teplo ve stanu,
televizor přenosnej a pingpongovej stůl,
kdo by tohle s sebou nevez' ... a sloky jenom půl.
6. V neděli se u potoka auto bude mýt,
proto nesmím zapomenout autobalzám vzít,
ještě bednu vercajku, a teď už můžem jet,
D7 G C
my jsme trampi motoroví, náš je celej svět!
Na cestě - On the Road
Interpret/autor: Wabi Daněk
G D G
1. Kdysi u silnice stával, deku do půl zad,
D G
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
C G/H Ami E Ami
nikdy Kerouaca nečet' a neznal třetí proud,
C G D G D G D G
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road.
2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.
C G C G
R: Tak mi řekni, na co vlastně mám
C G Ami
moudrosti vyčtený z knížek,
C G C G
co je dobrý, na to přijdu sám,
C G F D
co je špatný, za tím křížek udělám.
3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.
4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D G
on the road ...
Navařila
Interpret/autor: Redl, Daněk, Nohavica, Streichl
G
1. [: Navařila škvařenky
A7 D
pro ogary z Jasénky. :]
G C D7 G
R: [: Ej, Bože, Bože, jak je nám tu při vínečku dobře. :]
2. [: Navařila kyselice
pro ogary z Jasenice. :]
R:
3. [: Navařila zemňáků
pro ogary z Horňáků. :]
R:
4. [: Navařila slivovice
pro ogary z Vizovice. :]
R:
5. [: Navařila psí hlavy
pro ogary z Jihlavy. :]
R:
6. [: Navařila trs trávy
pro ogary z Ostravy. :]
R:
7. [: Navařila otruby
pro ogary z Poruby. :]
R:
8. [: Navařila hrst kmína
pro ogary ze Zlína. :]
R:
9. [: Navařila lanýže
pro ogary z Paříže. :]
R:
10. [: Navařila osla
pro ogary z Osla. :]
R:
11. [: Navařila burizony
pro ogary z Arizony. :]
R:
12. [: Navařila sajrajtu
pro ogary z Kuvajtu. :]
R:
13. [: Navařila čaj vanu
pro ogary z Tchajwanu. :]
R:
14. [: Navařila kýbl hrachu
pro ogary z Karabachu. :]
R:
15. [: Navařila dřeva z topola
pro ogary z Sevastopola. :]
R:
16. [: Navařila kladivo sto kusů
pro ogary, co z Vladivostoku sú. :]
R:
17. [: Navařila roupy, hlísty
pro ogary komunisty. :]
R:
18. [: Navařila jogurtu nad kahanem
pro ogary z Frankfurtu nad Mohanem. :]
R:
Nevadí
Interpret/autor: Wabi Daněk
A E
1. Napůl jako hrou a napolovic vážně,
D A E A
čerstvou maturitou zmužnělý,
E
chtěl jsi dobýt svět, a svět se tvářil vlažně
D A E
na tvý bubnování nesmělý,
A E
hlavu plnou věd a nadějí svý mámy,
G D A E
zkoušky přijímací, potom pád,
A E
znalosti jsi měl, cos' neměl, byli známí,
D A
takže litujeme, za rok snad,
Hmi F#+ Hmi7 E A
a tehdy poprvé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" ...
Ostrov pokladů
Interpret/autor: W. Daněk
G Hmi C G
1. Od ostrova k ostrovu mně slanej vítr vál
Ami G D
slyšel jsem moře proslovů aniž jsem o ně stál
G Hmi C G
ReF.: Hledám ostrov pokladů už tři tisíce let
Ami G D G
věřím že jednou objevím úplně novej svět
2. Kde chlapi nejsou zbabělí a ženský nejsou hloupý
kde jsou lidi veselí a né na slovo skoupí
3. Kde nikdo nezná starosti jen radosti a slasti
kde si z lidskejch slabostí nikdo kapsy nenamastí
Ref.:
4. Kde lidi neznaj závist ani nenávist a vztek
kde jejich duše čistý jsou jako kdysi vody řek
5. Kde si lidé šanci daj a dětem jak by smet
věřím že jednou objevím úplně novej svět
6. dál od ostrova k ostrovu mně slanej vítr vál
slyšel jsem moře proslovů aniž jsem o ně stál
Ref.:
Outsider waltz
Interpret/autor: Wabi Daněk
G Hmi
1. Dnes ráno, když bylo půl, při pravidelný hygieně
Ami C D
poklesls' hodně v ceně, když jsi zahlíd' svůj zjev,
Ami D G Emi
už nejsi, co jsi býval, tu tvář nespraví ti masáž,
Ami D G D
marně se, hochu, kasáš, už nejsi lev a velkej šéf.
G Emi
R: Máš svůj svět a ten se ti hroutí,
G E E7
to dávno znám, já prožil to sám,
Ami D Ami D
kráčíš dál a cesta se kroutí,
Ami Hmi D G
až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám.
2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,
není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.
R:
3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,
ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,
už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.
R:
R:
Papírové řetězy
Interpret/autor: Wabi Daněk
A Hmi
1. Slepuje očko do očka, řetězy z papíru,
C#mi E7
není to jen tak z plezíru a v domě voní vánočka,
A Hmi
co kdyby právě zrovna teď, pohyby prstů stále stejný,
C#mi E7
už ví, že je to beznadějný, už to ví, že se nedočká.
D E7 A F#mi
R: Řetězy papírový změní se na okovy,
D C#mi E7
nikdo jí neodpoví, nikdo se nezeptá,
D E7 A F#mi
za šperky safírový nekoupí to, co není,
D C#mi Dmi A Dmi A
je jako ve vězení, vánoční noc, vánoční noc.
A Hmi
2. Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
C#mi E7
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří,
A Hmi
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem,
C#mi E7
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce.
Refrén:
3. A Hmi
Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
C#mi E7
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list,
A Hmi
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky
C#mi E7
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku.
Dmi A
R: + vánoční noc ...
Pasó por aquí
Interpret/autor: Wabi Daněk
Ami Ami/G Ami/F# Ami/F
1. Poslední z nocí probdělejch, nemůžeš spát,
G
vždyť horkej vánek zas na tě dejch',
C E Ami Ami/G Ami/F# Ami/F
nezůstávej stát v tý poušti vyprahlý,
Ami Ami/G Ami/F# Ami/F
ještě pár mil těch oblázků, co z nich suchej vítr složil
G
divnou otázku:
C E Ami Ami/G Ami/F# Ami/F
k čemu jsi vlastně prožil léta svý?
F G C
R: Tak se ptej, jestli tudy už jsi prošel,
Bb F C
když i dech ti dávno došel, opustil tě i tvůj stín,
F G C
dlouhý dny před očima vidíš stále
Bb F Ami
drobnej nápis na tý skále: pasó por aquí, pasó por aquí.
2. Ptej se sám, proč se trmácíš, bolavý nohy vláčíš,
kam se potácíš,
od čerta k ďáblu stáčíš kroky svý,
bůhvíproč píšeš po skalách ke svýmu jménu slova
"já jsem tudy táh'",
i když víš, že je znova smyje déšť.
R:
Ping-pong
Interpret/autor: Wabi Daněk
C F C
1. Jako pinpongovej míček si občas trochu připadám,
Emi F C
od rána do večera lítám, a nevím odkud, ani kam,
Ami Emi F Bb9
okolo jenom samí hráči, už dávno jejich finty znám,
C F C G C
já vážně jednou řeknu: stačí, teď někam poletím si sám.
2. Tak denně stokrát ránu chytím, a každá jinou faleš má,
nikdo se neptá, jak se cítím, jestli mě ping-pong zajímá,
ty rány stále více bolí, zejtra už budu muset říct:
kašlu vám na zelený stoly, než dělat míček, raději nic.
Píseň proti ...
Interpret/autor: Wabi Daněk
G C G
1. Má Máňa hned se rozpláče, když začnu zpívat folkáče,
Ami Emi F D
pak obuje si přezkáče a začne do mě kopat,
G C G
z folku jsem vyléčen - ty křusky maj' dva centy
Ami G D G
a tyhle argumenty maj' na mě těžkej dopad.
2. Zpíval jsem Streichla Pepu, a ještě dnes se klepu
po tom, jak rukou zvíci cepu mně otloukala řepu,
zazpíval jsem jí Redla, a vona jak stěna zbledla,
potom stejnou ruku zvedla - no jéžiš, ta sedla.
3. Po písních Jaromíra Nohavici počítám štychy na palici,
to jak popadla sukovici a hnala mě až na ulici,
ale začínám už tušit, proč musí pořád do mě bušit,
bude to tím, že ta má laňka má ráda jen Daňka.
Píseň, co mě učil listopad
Interpret/autor: Wabi Daněk
Capo II
G C G C
1. Málo jím a málo spím a málokdy tě vídám,
G Hmi Ami D7
málokdy si nechám něco zdát,
C G G/F# Emi C
doma nemám stání už od jarního tání,
F G
cítím, že se blíží listopad.
F C G
R: Listopadový písně od léta už slýchám,
Ami C G
vítr ledový přinesl je k nám,
F C G
tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám,
Ami C G
listopadový písni naslouchám.
2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí,
k zemi padá zlatý vodopád,
pod nohama cinká to poztrácené listí,
vím, že právě zpívá listopad.
R:
3. Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská,
co mě nutí do zpěvu se dát,
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám
píseň, co mě učil listopad.
R:
Pískoviště
Interpret/autor: Wabi Daněk
G Ami7 Hmi7 Ami7
1. Tak se mi včera zdálo, nějak o půl třetí,
G Ami7 Hmi7 C
že jsem zas malej kluk, že my všichni jsme děti,
Hmi C G
každej má lopatku, kyblíček nebo misku
Cmaj7 G Cmaj7 G
a svět je veliká, a svět je veliká,
Cmaj7 G Ami Emi F G Ami7 Hmi7 Ami7
a svět je veliká a oblá hora písku.
2. Hezky si spolu hrajem - bezejmenní, nazí,
ten staví hrady z písku, ten mu je zas kazí,
ten dělá záhonky a kytky do nich sází,
no a toho to nebaví, toho to nebaví,
toho nic nebaví, tak aspoň pískem hází.
3. Ten staví pyramidy, ten se hrabe v jámě,
ten čurá na toho a tenhle čurá na mě,
ten sedí na zadku, tak jako houska v krámě,
pozorně naslouchá, pozorně naslouchá,
pozorně naslouchá a všechno bonzne mámě.
4. Ten brázdí oceány na pískové lodi,
ten se mu v koutě řehtá, já vím, jak to chodí,
vždyť nevíš, odkdy dokdy a kolik ti to hodí,
tak proč se vlastně štveš, tak proč se vlastně štveš,
tak proč se vlastně štvát, vždyť námaha nám škodí.
5. Tihle se spolu perou, trhají si trička,
nejhezčí na světě je moje bábovička,
jedni se přidaj' k tomu a ti druzí, ti zase k tomu,
chvilku se perou pak, chvilku se perou pak,
chvilku se perou, pak je tma a musí domů.
Emi7 G Emi7 G
*: Počkejte, hadráři, však uvidíte příště,
Cmaj7 G Cmaj7 G Cmaj7 G
příště už nebylo, vlastně vůbec nic nebylo,
Fmaj7 Cmaj7
déšť sebral pískoviště ...
Plameny
Interpret/autor: Wabi Daněk
A Hmi A Hmi A Hmi A Hmi
1. Plameny vítr rozfoukal a oheň stejně dohořívá,
A Hmi A Hmi A Hmi A
každej už zpíval, každej hrál, a písní pořád neubývá,
Hmi E F#mi Hmi
tak než nám zvlhnou ranní rosou, kytary zabalit a vstát,
E A G D
tak půjdeme spát, půjdeme spát,
Hmi E Hmi E
k noci patří spaní a na polštáři z dlaní
Hmi E A
necháme si o toulání zdát.
2. Plameny popel spolykal a ráno po špičkách se blíží,
kdoví, kam vydáme se dál a kde se naše cesty zkříží,
už jenom kousek noci zbývá, a každej zpíval, každej hrál,
tak půjdeme dál, půjdeme dál,
ráno patří dálce a zalomení palce
je [: signálem, co uvolní nám trať. :]
Pojď dál
Interpret/autor: Wabi Daněk
G G/H Edim Ami7
R: Pojď dál, lásky prošlých let
C D G C G
ze zásady ze snů nevyháním,
G/H Edim Ami7
pojď dál, otáčí se svět,
C D G C G
každá noc se končí svítáním.
Emi Emi/D C
1. Zapomněl jsem všechna jména,
G/H Ami Emi Ami Emi
vím jen, jaká jsi: rostlá do krásy,
A D
voníš kapradím,
G G/H Edim Ami7
pojď dál, ještě kousek blíž,
C D G
ať tě jako kdysi pohladím.
2. Kolikrát jsem ruce kladl
na tvá ramena, lásko kamenná,
za deštivých snů,
pojď dál, nebo klidně běž,
stejně si tě najdu, horo snů ...
Pořekadla
Interpret/autor: Wabi Daněk
G H7
1. Rád bych se zeptal těch, kteří vědí,
Emi C
proč místo zlatem platíme mědí,
G D
proč nejsme bílí a proč jsme jen šedí,
C D G Emi
ti, co chytrou kaši jedí,
C D G C G
určitě mi odpovědí:
C Hmi
R: Že z nouze si žijem a milujem z nouze,
H7 Emi C
zpíváme málo a kecáme dlouze
G D
a tváře si myjem v blátivý strouze,
C D G Emi
když se čistá nesežene
C D G C G
ani v lese u pramene.
2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne,
jablko od stromu daleko nepadne,
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti -
- tohle mi jde proti srsti,
zatraceně proti srsti.
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze,
zpíváme málo a kecáme dlouze
a tváře si myjem v blátivý strouze,
když se čistá nesežene,
nesežene, a ne že ne.
3. Řekni mi, holka, čí je to vinou,
že ty chceš jiného, on zase jinou,
čím je to daný, že ti praví se minou,
ti nepraví že se berou,
potom se div nesežerou.
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze,
zpíváme málo a kecáme dlouze
a tváře si myjem v blátivý strouze,
když se čistá nesežene,
je to pravda, a ne že ne,
C D G Emi
že cesty už jsou vychozené
C D G Emi
a uzené je vyuzené
C D G Emi
a pivo dobře vychlazené,
C D G Emi
žádná nouze vlastně není,
C D G C G
tak načpak tohle pozdvižení?
Porubský valčík
Interpret/autor: Wabi Daněk
C G
Když sem šel z Klimkovic do Poruby,
C
nabil sem si hubu o potrubi,
F C
o potrubi, o plynove,
G C
kde ja teď seženu zuby nove?
Poslední vagón
Interpret/autor: Wabi Daněk
Ami
1. Vod rána tu čekám na svůj vagón,
Dmi
kterej by mě vodsuď někam svez',
Ami
jó, pobíhám a hledám díru,
F E
co by měla správnou míru,
Ami E Ami (G)
do který bych na tu cestu vlez'.
2. Průvodčí je nějak divnej patrón,
jen mě zahlíd', hned mě holí hnal,
jó, nemá pro mě kousek místa,
vostrej je jak policista,
dvě červený světla mizí v dál.
C
R: Poslední vagón v dáli zmizel,
G
nechal mě tu mejm starostem,
C C7 F Fmi
do rána mě čeká smůla a svízel,
C G C
zas budu chrápat pod mostem,
pánbůh ví, kam se vydám ráno,
G
možná mě chytnou poldové,
C C7 F Fmi
"vagabund a tulák" stojí v mým pasu psáno
C G C E
vod mládí, a je to tutové.
3. Vagabund, jó, to se lehko řekne,
on má celý Státy pro sebe,
jednou se mu ruka smekne,
pustí se a tiše hekne
a má přímej lístek do nebe.
4. Kamarádi, s tímhle nejsou fóry,
koleje jsou vostře broušený,
i když na nás holky mávaj',
všichni nám za pravdu dávaj',
že jsme kluci těžce zkoušený.
C C7 F Fmi
R: + "vagabund a tulák" stojí v mým pasu psáno
C G C
vod mládí, a je to tutové.
Pranice
Interpret/autor: Wabi Daněk
G G/F# G/E G/D
1. Bude to asi tak rok, co já na bále byl
G G/F# E7
a u stolu seděl a červené pil,
Ami D7 Ami D7
kolem lidí jak much, samý tanec a smích
G G/F# G/E G/F# G G/F# G/E G/F#
a girlandy světel a venku tál sníh.
2. Každej pil, zpíval, tančil, jak žádá si zvyk,
vtom uprostřed parketu zvedl se křik,
už kapela stojí a parket se prázdní,
tam pod věncem z chvojí se perou dva blázni.
3. Jako divoká zvěř, jako vlci se rvou,
každý za cizí lež, každý za pravdu svou,
už vytéká krev jako červená tuš,
ten v ruce má láhev a ten druhý zas nůž.
4. Potom ten s nožem bodnul a ve chvilce příští
dlaň opíše kruh a láhev se tříští,
ten s nožem si leh', možná chce se mu spát,
druhý držel si bok, potom vzdychl a spad'.
5. Dvě pravdy, dvě lži tu při sobě leží,
jim čas přestal běžet, ale nám pořád běží,
příběh pomalu končí a zbejvá jen říct:
pravda jsou jenom slova, ale život je víc,
G G/F# G/E G/F# G
pravda jsou krásná slova, ale život je víc ...
První vlak na jih
Interpret/autor: W. Daněk
C F C
1. Já nevěděl že mně tak ráda máš, buď se snaž a nebo všechno smaž
F C G C
až vítr babí léto rozvíří, prvním vlakem na jih zamířím
2. Začnu Cincinnati, Ohio, večer nám Honky Tonk zahrajou
až vítr babí léto rozvíří, prvním vlakem na jih zamířím
3. Zaklepej jehlama jako mlejn, roztočíme spolu Wagner Mine
až vítr babí léto rozvíří, prvním vlakem na jih zamířím
4. Pak přijde Tennessee a Florida, zima ti na kráse nepřidá
až vítr první vločky rozvíří, prvním vlakem na jih zamířím
5. Až první vlak na jih zahouká, zmizím dřív než se rozkouká
/:až vítr první vločky rozvíří, prvním vlakem na jih zamířím:/
Quantanamo
Interpret/autor: Text i hudba M.Jaroš
A E
1. Palmy se kývají, z krčmy zní opilé hlasy,
A
vítr se pohrává s vlajkou pruhů a hvězd,
E
blyští se bodáky, hlavně a tankové pásy,
E7 A
víří bílý písek vyprahlých slaných cest.
A E A
R: Quantanamo, hejá, Quantanamo, Quantanamo, hejá, Quantanamo,
E E7 A
Quantanamo, hejá, Quantanamo, Quantanamo, hejá, Quantanamo!
2. Dál k moři táhnou se šedivé pruhy drátů,
vítr se pohrává s vlajkou pruhů a hvězd,
bodáky, tanky a vojáci Spojených států
víří bílý písek vyprahlých slaných cest.
R:
3. Rum na rtech chladí a whisky zas ohnivě pálí,
na polích zraje třtina a schne sláma,
moře se valí a příboj se tříští o skály,
harmonika zpívá písničku Quantanama.
R:
Ranní déšť
Interpret/autor: Wabi Daněk / Gordon Lightfoot
A C#mi Hmi E A
1. Záda hladí ranní déšť, duhou dláždí cestu mou,
Hmi E A
slyším oblaka se smát, vidím plout je nad sebou,
Hmi E A
ve vítr prach je rozfoukal, už jen ruce v kapsách mám,
C#mi Hmi E A
záda hladí ranní déšť, aspoň nejsem tu tak sám.
2. Čemu jsem to utíkal, proč se toulám deset let,
čeho jsem se tolik bál, kde jsem nevrátil se hned,
co mě hnalo dál a dál jarem, létem, zimou zlou,
dneska už to vím - utíkal jsem před sebou.
3. Tak jdu cestou duhovou, suchý stéblo v zubech mám,
vůně trávy povadlý je z těch nejhezčích, co znám,
krok co krok se courám dál, oči bloudí krajinou,
záda hladí ranní déšť, nohy stále jdou a jdou.
4. Domů ještě pěknej kus, a že šlapu ňákej rok,
nápěv, co mi zvoní déšť, pískám, abych držel krok,
boty dávno čert si vzal, nohy bolí, vem to nešť,
proč se zlobit, když mi dál záda hladí ranní déšť,
A Hmi E A
proč se zlobit, když mi dál záda hladí ranní déšť ...
Ročník 47
Interpret/autor: Wabi Daněk
A Emi Emi7 A
1. Nás bylo sedm romantiků netušících, že se všechno mění,
Emi Emi7 A
a stačilo pár okamžiků, patnáct let, to vlastně tolik není,
F#mi C#mi Hmi D E7
však sotva pátek odhoukaj', to pomyšlení každýho z nás svádí:
A Emi Emi7 A
svý tělo sádlem obalený napasovat do maskáčů z mládí.
2. Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby,
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí,
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy,
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy.
3. Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou,
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou,
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá,
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá.
4. A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu,
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu,
[: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří,
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří ... :]
Rosa na kolejích
Interpret/autor: Wabi Daněk
C F6 F#6 G6 C
1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,
F6 F#6 G6 C
tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
F6 G6 Ami Cdim
přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží
F6 F#6 G6 C
podivnej pták, pták nebo mrak.
F6 G6 F6 C
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
F6 G6 F6 C
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
F6 G6 F6 C
telegrafní dráty hrajou ti už léta
F6 F#6 G6 F#6 F6 C
to nekonečně dlouhý monotónní blues,
F6 F#6 G6 F6 F#6 C
je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.
2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',
co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,
po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí
celej svůj dům, deku a rum.
C F6 F#6 G6 F6 F#6 C
R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...
Rumový ráj
Interpret/autor: W. Daněk
A D
1. Každej den když večer vstávám, nenaříkám nenadávám
E E7 A -E A A7
vím že jsem se zase pěkně sťal, rozhlídnu se po bytu
D E E7 A
láhve stojí v zákrytu, a všechny prázný, to jsem tomu dal
D A
ref: Tam slunce nikdy nesvítí, v rumovým ráji
E E7 A-A7 D
a tuzemák tam prší každej den a "bednu vod whisky"
A E E7 A
jukeboxu hrají a když jseš jednou ve vnitř tak už nemůžeš ven
2. Ještě že můj anděl strážnej je tak nesmírně odvážnej
ve dne v noci můj volant v moci má spolíhám na jeho přízeň
dobře vím že moje žízeň cestu zpátky dokonale zná
ref:
3. V noci v záři neonů, tvrdej jak kus betónu
když zatřpytí se rum ve sklenici, ženský hnedka hezčí jsou
stojej i štyři za sebou, když se oči rozsvítí a zhasne v palici
ref:
......a když jseš jednou ve vnitř tak už nemůžeš ven
Řekněte jí
Interpret/autor: W. Daněk
G D G C
Ref.: Řekněte jí že už se nevrátím že zmizím jako dým nad tratí
G D G -D
řekněte jí, že už budu brzo pryč
G D G C
Vždyť ona ví že mě neuhlídá než podzim léto vystřídá
G D G
já už budu dávno pryč
D C G D G - D
1. Já nechci vidět její slzy, vím že ona brzy zapomene zapomene
G D G C G D G
Co oči nevidí srdce nebolí než zima přijde do polí zapomene zapomene
Ref.:
G D G C
2. Byla si mnou příliš jistá já se k tomu dlouho chystal
G D G
já už budu brzo pryč
3.=1.
Ref.:
4.=1.
Šimonovi
Interpret/autor: Wabi Daněk
C G C
1. Copak je to s tebou, synku,
G C
kdo ti zase cosi štíp',
F
přestaň bulit aspoň na chvilinku,
C G C
a já ti dám dobrej tip:
C G C
R: Kdo chce bulit, ať si teskní,
G C
kdo se směje, s tím se směj,
F
kdo ti bere hračky, toho rovnou pleskni,
C G C
a kámoše si vybírej.
2. Copak se to u nás děje, no, to je hodno závisti,
třikrát spadlo listí a Komanči jsou čistí
a nikdo už nic nezjistí.
R:
3. Copak že tak smutně, dědo,
ale, mám pro to pár důvodů,
tejden do důchodu, už piju jenom vodu,
ale volit budu asi Kalvodu.
R:
4. Copak je to s náma, lidi,
vždyť jenom slepý nevidí,
že ten, co se stydí, doplácí
na ty, co se nestydí.
C F
R: + prevíty a lumpy po papuli pleskni
C G C F C G C G C
a přátele si vybírej, jó, přátele si vybírej dobře!
Stromy
Interpret/autor: Wabi Daněk
Kapo II.
G
1. Dýmem výfukovým zamlženej svět,
D7 G
uprostřed šňůry vozů pomaloučku vpřed,
výlet rodinný se koná právě dnes,
D7 G
mý děti chtějí vidět, jak vypadá les.
Emi C G G/F# Emi
Už jsem byl s nima skoro všude
C Hmi Ami G
a děti louděj': táto, kdy už ten les bude?
D7 G C G C D7 G
Copak já vím?
2. Dívka v informacích, když jsem se jí ptal,
řekla: někde jistě bude, musíte jet dál,
prý snad na Moravě nebo u Semil
podle tajné zprávy ještě kousek lesa zbyl.
Proč místo lesa moje děti
nechtějí navštívit třeba skládku smetí?
Těch máme dost.
3. Ráno, až se skončí tenhle divnej sen,
obujem si boty-šlapky, vyrazíme ven,
půjdem za nosem a vím, že ještě dnes,
najdeme skládku smetí, ale taky les.
Pohoří z rezavého plechu
krásně se vyjímá v kapradí a mechu,
D7 G
popel a dým, kdo mi poví, co s tím?
Studeňákovi
Interpret/autor: Wabi Daněk
C Emi7/H Ami Ami/G
1. Bylo nám jednadvacet let
Fmaj7 D7/F# G
a svět byl pro nás děsně malý,
C E7 A7
v hospodě za pivo jsme hráli
Dmi G C G
a tenhle chlap byl pro nás vlastně kmet.
2. Bylo nám jednadvacet pryč,
přes třicet byly třetihory,
v noci jsme snili o love-story
a každej z nás měl od života klíč.
3. Země se párkrát prošla galaxií,
navzdory debilům se točí,
léta nám sloupla slupky z očí,
časy se mění, lidé žijí.
4. Tak ještě jednou šedesát, ty ptáku,
a jestli pravdou je, že mládnem,
pokud ty další roky zvládnem,
Cmaj7
tak nashledanou začas v kojeňáku ...
Teče voda, teče
Interpret/autor: Wabi Daněk
G D/F# Emi C Emi/A D/F#
1. Teče voda, teče od potoka k řece,
G E Ami D/F# Emi/A D/F# G
[: namluvil si mladý hulán modrooké děvče. :]
2. Ach, matko, matko má, nevím si s tím rady,
[: naučil se za mnou chodit jeden hulán mladý. :]
3. Ach, dcero, dcero má, zanechej hulána,
[: huláni do pole odjedou, ty zůstaneš sama. :]
4. Ach, matko, matko má, pozdní je rada tvá,
[: já už mám ruce svázaný, půjdu s hulánama. :]
Tommy
Interpret/autor: Wabi Daněk
C Dmi G C
Tommy můj drahej Tommy kam jsi to šel
Dmi G C
Tommy můj drahej Tommy rád jsi mě měl.
Emi Dmi G
Zavolej jó zavolej z tý velký dálky
C Emi Dmi G
z války mě zavolej z tý hrozný války.
C F
Tommy můj Tommy můj nejdražší
C G C
co mi tě unáší v dál?
Tommy můj drahej Tommy čekám tvůj list
plakat budou i stromy až to budu číst.
Za moře jó za moře letí mý přání.
Vrať se mi jó vrať co ti v tom brání
Tommy můj prosím tě vrať se k nám
vždyť já tu steskem umírám.
Tommy tvůj drahej Tommy už dávno pad
už ti tvůj Tommy nebude hrát.
Nevěřím já nevěřím tý zprávě lživý
uslyším ho u dveří Tommy je živý.
Tommy můj prosím tě naposledy
zazívej písničku mou.
Tonka
Interpret/autor: Wabi Daněk (Plížák)
C F C
1. Tak pojďte, kluci a holky, blíž, ať je nás tu víc,
D7 G
pojďte sem, kdo bude dál, ten neuslyší nic,
C F C
tu podivnou historku vo Tonce a vo jednom pánovi,
G C
kdo nebude poslouchat do konce, ten se nic nedoví.
C F C
R: Proboha, Tonka, jo, to je kus zlatem kovanej,
D7 G
vostrej jazyk a vostrej nůž má v botě schovanej,
C F C
jednu nohu má dubovou a druhou dřevěnou
G C
a když se šuntá po štatlu, vrže jí v kolenou.
2. Sype si to takhle Tonka ulicí a vrazí do chlápka,
co má tak trochu pod čepicí a plave jak kocábka,
říká jí:"Pardon, madame, asi jsem do vás trop,
a jestli se náhodou neznáme, tak já jsem ňákej Bob."
R:
3. Chodili spolu až do rána lipovou alejí
a potom si Bob začal stěžovat:"Mě nohy bolejí,"
"a já je mám zase jak dřevěný," jo, Tonka vodpoví
a rukou zaťuká lehounce na dřevo dubový.
R:
4. Bob, ten byl z fleku střízlivej a kouká na nohu,
a že to byl chlápek jízlivej, řek':"Já vám pomohu,"
a Tonka, ta se ani nehejbá a kouká jako šus,
a jak se Bob k tý noze vohejbá, vytáhne ten svůj brus.
R:
5. Když viděl Bob ten hroznej knajf, dal ruce nad hlavu
a stojí a je z toho celej štajf, Tonka má zábavu,
a potom se najednou začne smát a tiše řekne jí:
"Račte se, madame, podívat, kdepak to stojejí!"
R:
6. A potom se tiše votočí a klidně vodchází
a ruce má v kapsách a píská si a nic mu neschází,
a Tonka, ta se za ním vožene a leží na zemi
a vidí dvě nohy dřevěný v kanále vražený.
R:
7. Tahala nohy ze všech sil z tý díry v kanále
a přitom se celá zpotila a měla namále,
a najednou se vám položí a už nedýchá,
jenom ta poslední nadávka zazněla do ticha.
R: Proboha, Tonka, jo, to byl kus, a už je pod hroudou,
a jí zpívám to svý blues a roky, ty zatím jdou,
měla vám funus tutovej a rakev na míru,
a Bob má z tý nohy dřevěný nohu u klavíru.
Tři patra smutku
Interpret/autor: Wabi Daněk
G C
1. Paní Nováková v prvním patře
G C G C G C
každý ráno krmí starou kočku,
G C
pak ji nosí parkem v náručí
G D
a potichu jí brouká do spaní,
G C
obě jsou si děsně podobný,
G C G C G
jenže ta kočka má nos jako vločku,
Emi D Emi D
vobě žijou jenom tak, voběma už ujel vlak,
Emi D
vobě mají už život za sebou
G C G C
a na světě už vůbec nic je nezajímá, krom tý druhý.
2. O dvě patra vejš v tom bytě,
co má na dveřích vizitku Karel Klíma,
žije pan učitel v penzi
se svou sbírkou brouků, much a motýlů,
celý nocí sedí nad krabicí,
kromě hmyzu nic ho nezajímá,
celý dny pak prodřímá s přivřenejma očima,
těší se, až přijde večer,
zase zasedne si nad krabicí much a brouků zaprášenou.
3. Patro níž pod panem učitelem
žije v malým bytě paní Malá,
stěny, co maj' k sobě sakra blízko,
sedm let užtvoří její svět,
sedm let už uplynulo
od tý doby, co se naposledy smála,
zpaměti zná celej strop, chodník plnej cizích stop,
spousta lidí tudy prochází
a nikdo z nich se u té paní nezastaví ani chvíli.
4. Jedno ale mají společný
všichni ti lidé v tomhle smutném domě:
celý tejdny skoro nejedí,
jen aby mohli děti přivítat,
a když děti nemaj' před vejplatou
ani floka, potom přijdou skromně,
na zdraví se pozeptat, předvést tuzexovej šat,
pumpnout tátu nebo mámu
o tři stovky nebo ještě o víc a jet domů novým fárem.
Úspěšný muž
Interpret/autor: Wabi Daněk
G C G
1. Býval jsi celkem slušnej kluk,
C G
tak trochu frajer, trochu suk,
C G
přesto jsi míval rovná záda,
D
pak přišly trable školních let,
začal jsi obeznávat svět
G
a přitom tušit, co se žádá.
Dmi Ami Cmi G
R: Hlavu si naplň učením, názory nechej zkušeným,
D/F# G
chceš-li být úspěšný muž, tak kuš!
2. Snad vinou porážek a ztrát
začal jsi donášet a lhát
tak, jaks' to občas kolem viděl,
víc nežli dávat bylo brát,
jen před těma, cos' míval rád,
snad ze začátku jsi se styděl.
R: Říkal sis: nač se červenat, za úspěch je třeba se rvát,
chceš-li být úspěšný muž, tak kuš!
3. Je pravda - možná budeš šéf,
hromádka zrní, hora plev,
malinko dobrý, hodně špatný,
tvůj velký plat tě bude hřát,
pár lidí bude se tě bát,
jenže co ti to bude platný ?
R: Sníst můžeš jenom to, co sníš, ať jsi, kde jsi, někdo je výš,
lepší než úspěšný být bude asi žít, žít, normálně žít ...
Velká rybí škola
Interpret/autor: Wabi Daněk
G G/F# Emi
1. Jaro už to rozjelo a na řece je veselo,
Ami D G C D
na vodě dělají se kola,
G G/F# Emi
v tůni proti dubině šupina na šupině,
Ami D G
začíná velká rybí škola,
H7 Emi7 A7 D
už vidím pana učitele: kapřisko jako malé tele,
G G/F# Emi
pomalu k lesu pluje, dneska se nesupluje,
Ami D G C D G C D G
dneska to odučíme celé.
2. Povídá: vyzkoušíme třetí C - karasy a plotice,
a pak se vrhnem na sekavce,
že nejsem lhostejný, mrknu se i na cejny,
jestli se doučili dravce,
taková vydra nebo štika udělá z ryby nebožtíka,
být kapr, to je věda, kdo si teď bacha nedá,
ten ať si potom nenaříká.
3. Tahle škola ve vodě zdá se býti v pohodě,
ryby v ní sedí, i když plují,
jenom jelci, jeseni vzdělání si necení,
ocasem líně pošťuchují,
učitel začíná se mračit: tak už by snad mohlo stačit,
už žádné dohady a seřaďte se do řady,
poplujem pod rybáře svačit.
4. Ještě pár zatáček, a tam už sedí Dvořáček,
přinesl čtyři kila hrachu,
mládeži, bacha tu, až půjde zpátky na chatu,
dáme si hrachu beze strachu,
a kdo má chutě na bramboru, popluje se mnou pod Gregoru,
jako šle napnutý čumí jenom na pruty,
mějte se před ním na pozoru.
5. Kdo z vás mi nevěří, ať posadí se pod keři,
rozhodí chleba po hladině,
v létě či na jaře ryby hledaj' rybáře
a dělají to kvůli psině, svině,
že ryba němá je a plachá, kdo tohle tvrdí, pustě tlachá,
až jednu chytíte, zeptejte se, zjistíte,
že ve škole nedávala bacha,
Ami D G C D G C D G D G
že prostě ve škole nedávala bacha.
Vítr
Interpret/autor: Wabi Daněk
G Ami
1. Tehdy foukal chladný vítr, ostře chladivý a čistý,
D7 G
česal zvadlé hlavy stromů, trhal kaštany a listy,
Hmi C
já jsem seděl před tím domem, hlavu stejnou, jak ty stromy,
G D7 G
potom došlo taky na mě, a já rázem poznal, co mi ten den dal.
G C G C G D7 G
R: To vítr, můj vítr, co hvízdal a nad mou hlavou vál.
2. Stál jsem u zábradlí mostu, pod ním v hloubce voda pádí,
kolem zhromáždení rádci, jeden radí, druhý svádí,
první - jistější je zůstat, druhý - krásnější je skočit,
potom zafoukal můj vítr, kamsi odvanul je, z očí mi je svál.
R:
3. Stála u zábradlí mostu, ještě váhá, ještě stojí,
i když potkám ten svůj vítr, možná časem neobstojím,
ale rozhodnu se brzy, abych cítil volnost letu,
snad pomůže mi vítr, možná, že se ve všem pletu, co já vím.
R: A vítr, můj vítr snad přijde a já s ním poletím ...